Dopis Jana Pospíšila ze dne 13. prosince 1862

22. února 2013 v 14:11 | A. K.
Psáno dne 13. prosince 1862
Moje drahé rodiče, bratře a švagrová, velice jsem se potěšil, když jsem od vás psaní dne druhého tohoto měsíce obdržel a v nem četl, že se při dobrém a stálém zdraví vynacházíte. Teď, co se mého postavení dotýče, já jsem ještě chvála Bohu dosavad živ a zdráv a dobře se mi vede. To, co jste mně psali, že jste slyšeli, že jsem byl tuze nemocný, to není pravda. A teď , že p. Mudroch přijede na dovolenou k Vánocům, to taky není pravda, jak ty mně bratře píšeš. Teď bude jiná dovolená, teď jsme přijeli z marše dne 7. tohoto měsíce a vyjeli jsme 28. listopadu, tak ro trvalo 9 dní. To jsme vyprovázeli vozatajstvo, to proto že jest to nebezpečné pustit takovej transport bez vojska, nebo jich bylo 30 fůr pohromadě. V každém voze jsou 3 páry mezků a magacín velkej, tak kdyby to rebelové byli chytli, tak by si byli pochutnali. To máte vidět, jaké cuky toho jezdectva jest, kolikrát jich jede až 200 pohromadě. My jsme byli asi 70 mil, když si to člověk trochu na mysl předloží, tak to vypadá tak, jako by se ta vojna teprv počínala. Nemějte mně za zlý, že tak špatně škrábu, za jedno neumím a za druhé je trošku špatnej stůl, neboť nemám než můj pinkl a na tom musím psát.

Teď jsme dostali nařízení od generála, že pomašírujem pryč do Arkansasu, kde byla velká bitva dne desátého tohoto měsíce, ale naše strana přeci zvítězila.. Teď se ještě hurá o Richmond, až ten bude náš, tak už to potom půjde. Tady se praví, že se to do dubna skončí, ale ještě se to tvrdit nemůže. Také mně piš, co tam o tom mým stavu vojenském ti zbabělí držej jako j.ž. H. B. vedle tebe atd., kteří by rádi ve svobodné zemi žili, ale pokusit se o to, to ne, aby si ji vydobili. Jen tlachat darebně a jinému se posmívat, to jo; stranu láce a drahoty píšeš, že tam draho co máte koupit, ale zde teprv je draho dvakrát tak jako bylo v Iowa City a ještě to není k dostání. Taky se ptáš bratře, jak tady ten svět vypadá. To vypadá takto, jako jel na poušť, z krkosrázu na krkosráz. Ale taky jsme už viděli pěkný borový les; a počasí jsou tady pořád pěkný, sucho a teplo. Sníh jsme neviděli od té doby, jak jsem ti prv psal, to bylo 25. října, ale byly nějaký mrazy v noci. A stranu našeho ležení, jak se ptáš, jestli nám není zima , to není protože nás je v jedný boudě 20 person a kamna máme v prostředku. Ale tuze se teď nevyležíme v noci, protože musíme bejt na vartě, vždycky přes den to obejde na každého. Stojí nás každou noc 72 person. A když jsme byli

na marši, tak jsme museli v noci stát vartu jednu míli od kempu na každé straně, aby kdyby se rebelové přihnali, mohlo se vystřelit a dát znamení, že se něco stalo. Také jsme už byli jednu noc vzhůru ve frontovém postavení, protože také rána na hlídce vyšla, a to bylo právě o půlnoci. Ale nic nebylo takového, ten muž, co stál na hlídce, slyšel šustot v lese od prasete a on myslil, že to je rebel, tak po něm vystřelil. Musím vám také oznámit, že jsem si tady také dal vykládat karty a ten muž mně povídal, že tam u vás mezi lidma mám nějaký peníze a o ty peníze, že mě jeden kněz, anebo nějakej starej člověk chce připravit. Tak si domýšlím, jestli to není asi p. Kún, a nebo P.W. Teď takjé vám dávám na vědomost, že si pošleme domů ty fajnový kabáty, asi 15. nebo 16. tohoto měsíce, já, Josef Horák a Karel Bednář a Venzl Beneš pohromadě. Až budete mít nějakou příležitost jít do Iowa City, tak se přeptejte u paní Mudrochové, ona o tom bude dobře vědět, protože p. Mudroch také si ho pošle, ale na koho bude adresa, to já nevím. Co od něho přijde platit, tak zaplaťte. My zde nebudem od toho platit, protože oni nám povídají, že nevědí, co to bude koštovat. Až budete odpisovat, tak pište na adresu zas jako prve, ať já jsem kde chci, to mě všude najde.

Také mi dejte na vědomost, až budete odpisovat,jestli tam do Banner Valley přišlo na p. Jana Horáka, to jest mladého Horáka, psaní, jestliže ho tam na poště zastanete, tak ho vezměte a doneste mu ho a řekněte mu, aby ho přečetl, co tam v něm je nového. Já to vím dobře, ale Josef Horák chce, aby to taky tam u vás lidi věděli, co mu píše, jak mu se tu líbí, že se tak špatně s jeho otcem srovnává. On se do Missouri psal, že tam má s Honzíkem velký rozbroje a naříkal sobě. Ostatně vám nemám kdy psát, mohl bych psát třeba celý týden, co jsem viděl. Také jsem zde slyšel, že prý na východu švagrová, to jest mladá Ženíšková, je tuze nemocná, že ji pozdravuju i švagra a Jiříka Lorence, kmotra na východu a Rohlenovy a bratra a švagrovou u Riveru a ostatně všecky známý a zůstávám váš věrný syn až do shledání

Jan Pospíšil
Brzká odpověď bude se očkávat, co tam nového. Také pěkné pozdravení na p. Šváchu a holky jeho.



* Poznámka k přepisu: Text dopisu je z kurentu přepsán v zásadě aktuálního českého pravopisu, zkomolené a poněmčené tvary slov jsou pro větší srozumitelnost textu nahrazeny vhodnými ekvivalenty. Hovorová čeština je v textu ponechána.

** Kliknutím na náhled první strany dopisu budete přesměrováni na digitalizovaný originál dopisu uložený v State Library of Iowa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama