Nathan Bedford Forrest: Část třetí - "Čaroděj v sedle"

30. října 2012 v 0:32 | A. K.
Forrest se poprvé vyznamenal v únoru 1862 v bitvě o Fort Donelson. Jeho kavalérie zajala dělostřeleckou baterii federálů a poté prolomila unionistické obležení pod velením generálmajora Ullyssese S. Granta. Forrest shromáždil téměř 4 000 vojáků a převedl je přes řeku. Několik dní po Fort Donelsonu, hrozilo dobytí Nashvilu, Forrest zde převzal velení ve městě. Vybavení zdejších průmyslových závodů mělo hodnotu mnoha milionů dolarů, tudíž Nathan B. Forrest zařídil jeho včasnou přepravu na bezpečná místa a zároveň nechal evakuovat několik vládních úředníků.

O měsíc později se dostal zpět do bojové akce v bitvě u Shilohu (6. - 7. dubna 1862). Zde se zrodila legenda, která se dodnes traduje: Po bitvě u Shilohu jeho muži kryli u Fallen Timbers ústup konfederačních jednotek ke Corinthu. Během hlídkování na hřebeni nad údolím zahlédli rebelové předsunuté jednotky Grantovy armády. Forrest pocítil svou šanci a ihned vydal rozkaz k útoku. Jezdci se přiřítili dolů ze srázu a když je překvapení unionisté spatřili, většina z nich začala před jižanskou kavalerií prchat. Kdo zůstal stát byl sražen mohutnou střelbou z brokovnic a revolverů. Federální kavaleristé zahájili zmatenou střelbu do vzduchu a začali ustupovat. Když to Forrest uviděl, obrátil se proti zformované brigádě yankeeské pěchoty a za mávání šavlí zavelel ke steči na nepřítele. Ve zmatku si ovšem neuvědomil že je sám, neboť jeho vojáci byli zaneprázdněni odzbrojováním zajatců a začínali se stahovat. Plukovník Forrest se tak jako jediný ocitl v modrém moři seveřanských uniforem.
"Zabijte ho! Sundejte ho z toho koně!" To ale nebylo snadné, kůň byl velice mrštný, kopal kolem sebe a Forrest se zběsile oháněl svou šavlí. V jednu chvíli jeden modrokabátník odstoupil, strhl z ramene pušku, namířil na Forresta a natáhl kohoutek....
Kulka Forresta zasáhla do zad a tlaková vlna ho málem vyhodila ze sedla. V tu chvíli Forrest poznal, že je zle a z posledních sil si začal klestit cestu z masy tmavomodrých uniforem. Sekl jednoho vojáka do krku, vytáhl ho za sebe na koně a vyrazil tryskem zpět k jižanským liniím, majíc federála za svými zády jako štít před nepřátelskými kulkami. Jakmile byl mimo dostřel, shodil nešťastníka dolů a vyjel vzhůru na hřeben kde už na něj čekali jeho muži strnulí v němém úžasu. O týden později mu pak chirurg bez použití anestezie (nebyla k dispozici) vyjmul kulku z těla. Forrest tak pravděpodobně kvůli zmírnění bolesti absolvoval operaci pod značným vlivem alkoholu.

Od začátku léta pak velel nové brigádě "zelené" kavalerie. V červenci táhl do středního Tennessee s rozkazem zahájit nájezd kavalérie. 13. července 1862, vedl úspěšně svou brigádu čítající 1 400 mužů, do první bitvy o Murfreesboro. Velitel federálních jednotek ve městě, brigádní generál Thomas Thurpin Crittenden, k tomuto útoku poznamenal:


"Síly útočící na můj tábor se skládaly z prvního pluku texaských jezdců (Texas Rangers) [8. texaské kavalérie, Terryho texaských jezdců, atd.], plukovník Wharton a prapor prvního pluku georgijských jezdců, plukovník Morrison a velký počet občanů Rutheford County, mnoho z nichž nedávno složilo přísahu věrnosti vládě Spojených států. Mezi útočníky byla také celá řada černochů, kteří se připojili k texaským a georgijským vojskům. Byli vybaveni a ozbrojeni a během dne se několikrát střetli s mými vojáky."

Nathan Bedford Forrest byl následně 21. července 1862 povýšen do hodnosti brigádního generála a bylo mu svěřeno velení brigády kavalérie. V prosinci 1862 byli Forrestovi veteráni, navzdory jeho protestům, přeřazeni pod velení jiného důstojníka. Forrest tak musel postavit novou brigádu složenou z přibližně 2 000 nezkušených nováčků, kteří povětšinou neměli ani zbraně.

Nathan Bedford Forrest at Fallen TimbersNathan Bedford Forrest se probíjí z obklíčení u Fallen Timbers

Generál Bragg znovu nařídil uspořádat nájezd, tentokrát do západního Tennessee za účelem narušit komunikaci unionistických sil generála Granta, které ohrožovaly mississippský Vicksburg. Forrest protestoval, že posílat nevycvičené muže za nepřátelskou linii je sebevražedný čin, ale Braxton Brag trval na svém. Na tomto nájezdu, ukázal Nathan svoji genialitu, která vedla k tomu, že tisíce federálních vojáků bylo zapojeno k nalezení jeho rychle se pohybujících jezdců. Ti nikdy nezůstávali dlouho na jednom místě, aby nemohli být napadeni. Forrest vedl během nájezdu své jednotky daleko na sever, až k břehům řeky Ohio v jihozápadním Kentucky. Na základnu v Mississippi se vrátil s více muži, než s kolika výpravu započal. V této době již byli všichni jeho muži vyzbrojeni zbraněmi zajatých nebo zabitých federálních vojáků. Výsledkem tohoto nájezdu byl odklad tažení sil Unie na Vickburg. Jeden z blízkých přátel U. S. Granta se po válce vyjádřil: "On (Forrest) byl jediným konfederačním kavaleristou, který nadělal Grantovi hodně strachu."

Forrest vedl nadále své muže během menších operacích až do dubna 1863. Poté jej konfederační armáda převelela do severní Alabamy a západní Georgie, aby se postavil a ubránil 3 000 kavaleristům Unie pod velením plukovníka Abela Streighta, přičemž jeho oddíly byly daleko méně početné. Streight měl rozkaz přerušit železniční trať jižně od Chattanoogy a odříznout generála Bragga od zásobování a tím jej přinutit, aby ustoupil do Georgie. Forrest naháněl se svojí jízdou Streightovi muže po šestnáct dní a znepříjemňoval jim celou cestu. Proto si plukovník Streight kladl za hlavní cíl - uniknout Forrestovým jednotkám a zbavit se tak pronásledování. 3. května Forrest dohnal unionistickou kavalérii poblíž alabamského Cedar Bluff. Konfederovaných kavaleristů bylo méně než protivníkových a v této chvíli přichází na řadu Forrestova geniální myšlenka a taktický tah. Část své jednotky nechal nastoupit před kopec kruhového půdorysu, zatímco druhou část nechal po vrstevnici obcházet kopec. To způsobilo, že federální vojsko nabylo dojmu, že se před nimi shromažďuje mnohem silnější protivník. To způsobilo, že plukovník Streight se bez boje vzdal s celou jednotkou čítající 1 500 mužů.

Forrest potom sloužil v rámci hlavní armády v bitvě u Chickamaugy (18. - 20. září, 1863). Pronásledoval se svou kavalérií ustupující armádu Unie a zajal stovky jejích vojáků.

Stejně jako mnoho jiných pod Braggovým velením naléhal na okamžitý protiútok a znovudobytí Chattanoogy, která padla před pár týdny. To však Bragg neudělal, což Forrest nemohl pochopit. Nathan B. Forrest byl z toho tak konsternován, že generálu Braggovi vyhrožoval, že ho zabije v souboji. Načež byl převelen do Mississippi. Dne 4. prosince 1863, byl Forrest povýšen do hodnosti generálmajora.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama